Vít Liška
v_liska@post.cz
| Home | Atlas | Rejstřík | Ptačí rok | Jak je rozeznat | Archiv | Rady | Odkazy |
| Atlas: | Rejstřík | Ptačí řády | Klíč 1 (velikost, prostředí) | Klíč 2 (význačné znaky) | Siluety | Hnízda | | |
|
|
Dravci(Accipitriformes)
K lovu obratlovců nebo hmyzu jsou dobře přizpůsobeni (zahnutý zobák, ostré drápy a dobrý zrak). Loví buď náhlým přepadem nebo vyhlíží kořist z vyvýšeného místa, případně za letu nebo třepetání nad zemí. Patří k nim orli, sokoli, rarozi, poštolky, ostříž, luňáci, káňata, včelojed, motáci, jestřáb, krahujec a orlovec.
Káně lesní(Buteo buteo)Nejhojnější z našich větších dravců.Hnízdo si staví vysoko na stromech. Loví v otevřené krajině především hraboše. Kořist vyhlíží z vyvýšeného místa nebo za pomalého letu. 
Káně rousná(Buteo lagopus)Podobná jako káně lesní, světlejší hlava, výrazná tmavá páska na ocase, opeřené nohy až k prstům (rousy). Hnízdí na severu, u nás zimní host. 
Včelojed lesní(Pernis apivorus)Podobný jako káně lesní, štíhlejší s protaženou hlavou a třemi tmavými proužky na ocase. Žije v menších lesních porostech, které se střídají s otevřeným terénem. Často rozhrabává vosí hnízda v zemi a živí se jejich kuklami. 
Poštolka obecná(Falco tinnunculus)Běžný sokolovitý dravec.loví převážně hraboše, které vyhlíží za třepotavého letu na jednom místě. Hnízdí vysoko na stromech, na skalách, zříceninách hradů, věžích, často i ve městech. 
Poštolka rudonohá(Falco vespertinus)Velká téměř jako poštolka obecná. Obývá otevřený terén s rozptýlenými stromy. 
Dřemlík tundrový(Falco columbarius)Ještě o málo menší než poštolka. Hnízdí v severských bezlesých oblastech a u nás se v malém počtu vyskytuje od podzimu do jara. 
Ostříž lesní(Falco subbuteo)Je velký asi jako holub. Za letu jsou patrná úzká křídla, tmavá hlava a typický "vous" pod okem. Žije v prostředí kde se střídají menší lesy s loukami poli a rybníky. Hnízdo si staví vysoko na stromech. Živí se menšími ptáky a hmyzem, které pronásleduje za letu. 
Sokol stěhovavý(Falco peregrinus)Dravec střední velikosti, menší než káně s dlouhými špičatými křídly. Žije v otevřené krajině v nížinách i vyšších polohách, kde nechybí skály. Hnízdo si staví ve výklencích na strmých skalních stěnách. Loví ptáky, převážně za letu. 
Luňák hnědý(Milvus nigrans)Je velký jako káně s převážně tmavě hnědým opeřením. Za letu je možné rozeznat mírné vykrojení ocasu typické pro luňáky. Vzácně hnízdí v nížinách v listnatých lesích blízko vody. Hnízdo si staví na vysokých stromech z větviček a hlíny. živí se drobnými obratlovci, někdy i mršinami. 
Luňák červený(Milvus milvus)Velikosti káně se štíhlými křídly a výrazně vidličnatým ocasem. U nás vzácně hnízdí v nižších polohách a v malém počtu protahuje. 
Moták pochop(Cirus aeruginosus)Velký jako káně, delší křídla a ocas. Létá klouzavým letem nevysoko nad terénem s křídly rozevřenými do tvaru písmene V. Živí se drobnými obratlovci a větším hmyzem. Hnízdo si staví v porostech rákosu v blízkosti vodních ploch. 
Moták pilich(Circus cyaneus)Menší než moták pochop. Samec je světle šedý s tmavými konci křídel, samice a mláďata jsou hnědá. Hnízdo si staví na zemi na lesních pasekách, vřesovištích a velkých polních plochách. Často se objevuje v předjaří na polích a loukách. Kořist loví z nízkého letu nad zemí s křídly do tvaru V. Živí se drobnými obratlovci a hmyzem. 
Moták lužní(Circus pygargus)Podobný jako moták pilich, o něco menší s tmavým pruhem na křídle a skvrnami na spodní straně těla. Hnízdí na zemi na vlhkých loukách. 
Krahujec obecný(Accipiter nisus)Samec je velký jako hrdlička, samice větší. Hnízdí na stromech ve výšce 5 až 10 m. Loví drobné ptáky.Kratší křídla mu umožňují manévrování mezi větvemi, kam svou kořist často pronásleduje. 
Jestřáb lesní(Accipiteg gentilis)Podobný krahujci, ale velikosti káněte. Loví v letu nebo uchvacuje kořist na zemi. Žije v rozsáhlých lesích. Hnízdo si staví vysoko v korunách stromů. Živí se i většími ptáky a středně velkými obratlovci. 
Orlovec říční(Pandion haliaetus)Větší než káně, dlouhá křídla, na spodní straně světlý. Naším územím především protahuje, zřídka se objevuje v zimě nebo v hnízdním období. Z pomalého třepotání nad hladinou a následného střemhlavého letu loví ryby. 
Orel mořský(Haliaeetus albicilla)Mohutný dravec s rozpětím křídel až 2,4 m. Dospělého ptáka můžeme poznat podle bílého ocasu. Žije v rybničnatých oblastech, poblíž vekých jezer a řek. Hnízdí na vysokých stromech. Živí se rybami, dalšími obratlovci i mršinami. 
Orel křiklavý(Aquila pomarina)Větší než káně, hnízdí vysoko na stromech v rozsáhlých lesích. V otevřeném terénu loví drobné obratlovce. |