Vít Liška
v_liska@post.cz
| Home | Atlas | Rejstřík | Ptačí rok | Jak je rozeznat | Archiv | Rady | Odkazy |
| Atlas: | Rejstřík | Ptačí řády | Klíč 1 (velikost, prostředí) | Klíč 2 (význačné znaky) | Siluety | Hnízda | | |
|
|
Drozdovití(Turdidae)Početná čeleď drobných až středně velkých pěvců. Většina druhů je vázána na lesy a křoviny, jen málo zástupců žije ve stepních biotopech. Z našich pěvců k nim patří: rehci, bramborníčci, červenka, slavíci, bělořit, skalník, drozdi a kosi. 
Rehek domácí(Phoenicurus ochruros)Oblíbený pták, lidově zvaný čermáček nebo kominíček. Nápadný trhavými pohyby těla a kmitajícím ocasem. Samička je nenápadně šedohnědě zbarvená s rezavým ocasem jako sameček. Hojně hnízdí na budovách ve štěrbinách pod střechou, za trámy ap. Živí se hmyzem a bobulemi. 
Rehek zahradní(Phoenicurus phoenicurus)Velikostí, tvarem a chováním je podobný rehkovi domácímu. Liší se od něho rezavě čevenou hrudí s světlými zády. Hnízdí v listnatých a smíšených lesích, zahradách, parcích a stromořadích. Hnízdo si staví v dutinách a budkách. Živí se hmyzem a bobulemi. 
Bramborníček hnědý(Saxicola rubetra)Menší než vrabec. Má širokou bílou pásku nad okem. Žije na loukách s roztroušenými křovinami. Rád sedá na vyvýšených místech (vrcholky bylin a keřů). Hnízdo si buduje na zemi v trsu trávy nebo pod keřem ze stébel a mechu, vystýlá je chlupy. Živí se hmyzem a jeho larvami. 
Bramborníček černohlavý(Saxicola torquata)Podobný bramborníčkovi hnědému, má černou hlavu a záda. I způsob života, hnízdění a potravu má stejné. Žije na loukách řídce porostlých křovinami v nižších polohách než předešlý druh. 
Červenka obecná(Erithacus rubecula)Pták velikosti vrabce s charakteristickou červenou náprsenkou. Žije v lesích a zahradách. Často se zdržuje nízko nad zemí, ale zpívá i na vrcholcích stromů. Hnízdí skrytě v různých polodutinách. Živí se hmyzem, pavouky, červy a bobulemi. 
Slavík obecný(Luscinia megarhynchos)Velký jako vrabec, nenápadně zbarvený se světlým břichem. Žije v listnatých lesích, zahradách a parcích s křovinatým podrostem ve kterém se často zdržuje. Hnízdo si staví na zemi z listí, mechu, stébel a kořínků. Živí se hmyzem a bobulemi. 
Bělořit šedý(Oenanthe oenanthe)Přibližně velikosti vrabce, samec má výraznou černou pásku přes oko. Žije na skalnatých územích, pískovnách, kamenitých mezích ap. Zdržuje se vetšinou na zemi, kde si sedá na vyvýšených místech. Živí se hmyzem a drobnými plži. 
Drozd zpěvný(Turdus philomelos)Jeden z nejhojnějších ptáků našich lesů a zahrad. Menší než kos. Hnízdo si staví v křoví a na stromech, má tvar misky, je pevné a zevnitř vymazané dřevitou hmotou. Živí se hmyzem, plži, červy a bobulemi. 
Drozd kvíčala(Turdus pilaris)Velký jako kos. Žije na okrajích lesů, ve stromořadích a skupinách stromů. Hnízdí v menších koloniích. Potravu sbírají kvíčaly na loukách poblíž hnízdiště. Na podzim se shlukují do hejn a táhnou do jižní Evropy. Na našem území se objevují ptáci ze severu, často ve velkých hejnech. Živí se hmyzem, červy a bobulemi. 
Drozd brávník(Turdus viscivorus)Největší z drozdů, je větší než kos. Od velmi podobného drozda zpěvného se liší velikostí a bílou spodní stranou křídel. Jeho typickým prostředím jsou větší lesy a hnízdo si staví vysoko na stromech. Živí se hmyzem, bezobratlými živičich a bobulemi. 
Drozd cvrčala(Turdus iliacus)Menší než kos. Od podobného drozda zpěvného se liší světlým proužkem na hlavě a rezavými boky. U nás především protahuje, často v hejnech kvíčal. 
Kos černý(Turdus merula)Původně obýval lesy, dnes žije z vetší části v blízkosti lidských sídlišť. Samec je černý, samice hnědá, nenápadně skvrnitá. Hnízda z větviček, trávy a mechu zpevňuje hlínou. Staví si je na stromech, keřích i domech. Živí se hmyzem, červy, lesními i zahradními plody. |