naši ptáci

Potápěči

Veslonozí

Brodiví

Vrubozobí

Krátkokřídlí

Bahňáci

Dlouhokřídlí

Dravci

Hrabaví

Měkkozobí

Kukačky

Sovy

Lelkové

Svišťouni

Srostloprstí

Šplhavci

Pěvci

Skřivanovití

Vlaštovkovití

Konipasovití

Brkoslavovití

Ťuhýkovití

Skorcovití

Střízlíkovití

Pěvuškovití

Pěnicovití

Lejskovití

Drozdovití

Timáliovití

Mlynaříkovití

Moudivláčkovití

Sýkorovití

Brhlíkovití

Šoupálkovití

Strnadovití

Pěnkavovití

Vrabcovití

Špačkovití

Žluvovití

Krkavcovití

Krkavcovití

(Corvidae)

Největší pěvci, živí se smíšenou potravou. Staví si hnízda na stromech nebo na skalách. U nás se vyskytuje: sojka, ořešník, straka, kavka, vrána, havran a krkavec.

Sojka obecná

(Garrulus glandarius)
Velká téměř jako holub. Ostražitý pták, který svým varovným pokřikem upozorňuje na nebezpečí. Žije v lesích, v době mimo hnízdění tvoří skupiny až hejna. Hnízdo ukrývá v korunách stromů. Živí se hlavně lesními plody, hmyzem, červy, vejci ptáků a drobnými obratlovci.

Straka obecná

(Pica pica)
Velká jako holub. Vyznačuje se dlouhým ocasem a výrazně černo - bílým zbarvením s kovovým leskem. Žije v otevřené krajině se skupinami stromů a keřů. Hnízdo si staví v keřích i vysoko na stromech a zakrývá ho "stříškou" z větví. Živí se drobnými savci a ptáky, larvami hmyzu, plži a červy.

Ořešník kropenatý

(Nucifraga caryocatactes)
Menší než straka a sojka. Tmavě hnědý pták s bílými skvrnami. Létá pomalu, často sedá na vrcholcích stromů a vydává daleko slyšitelný hlas podobný sojce. Hnízdí v horských jehličnatých lesích vysoko na stromech. Na podzim se objevuje i v nižších polohách. Živí se semeny jehličnanů, bobulemi, bukvicemi, lískovými ořechy, hmyzem a plži.

Kavka obecná

(Corvus monedula)
Velikosti holuba. Je černá s šedým krkem a bílýma očima. Žije pospolitě v krajině se starými stromy, ve věžích hradů, zříceninách i ve městech. Hnízdí v dutinách stromů, na skalách, půdách, věžích ap. Živí se hmyzem, plži, červy, drobnými obratlovci i semeny a bobulemi.

Havran polní

(Corvus frugilegus)
Velikosti vrány, od které se liší neopeřeným koncem zobáku a tzv. "kalhotkani" (peří na nohách). Žije v otevřené krajině se skupinami stromů, na kterých si staví hnízda. Hnízdí v koloniích, které osidluje i více let. Živí se hmyzem, červy, plži, drobnými obratlovci, semeny, ovocem i odpadky.

Vrána obecná

(Corvus corone)
Na našem území se vyskytuje v šedé i černé formě. Tvoří i smíšené populace. Obývá lesnatou krajinu. Hnízdo z větví vystlané mechem, trávou a chlupy si staví vysoko v korunách stromů. Za potravu jí slouží drobní obratlovci, ptačí vejce, hmyz, červi, semena, ovoce ap.

Krkavec velký

(Corvus corax)
Velký jako káně se silným zobákem a načepýřeným peřím na bradě. Ozývá se daleko slyšitelným hlasem (korrk). Hnízdí ve skalnatých územích i v lesích. Hnízdo si staví vysoko na skalách nebo na stromech. Živí se obratlovci (i mršinami), hmyzem a odpadky.