naši ptáci

Potápěči

Veslonozí

Brodiví

Vrubozobí

Krátkokřídlí

Bahňáci

Dlouhokřídlí

Dravci

Hrabaví

Měkkozobí

Kukačky

Sovy

Lelkové

Svišťouni

Srostloprstí

Šplhavci

Pěvci

Skřivanovití

Vlaštovkovití

Konipasovití

Brkoslavovití

Ťuhýkovití

Skorcovití

Střízlíkovití

Pěvuškovití

Pěnicovití

Lejskovití

Drozdovití

Timáliovití

Mlynaříkovití

Moudivláčkovití

Sýkorovití

Brhlíkovití

Šoupálkovití

Strnadovití

Pěnkavovití

Vrabcovití

Špačkovití

Žluvovití

Krkavcovití

Pěnicovití

(Sylviidae)

Většinou drobní pěvci obývající porosty bylin a křovin, některé druhy žijí i v korunách stromů (sedmihlásek, králíček). U nás žijí: rákosníci, cvrčilky, pěnice, budníčci, sedmihlásek a dva druhy králíčků.

Rákosník obecný

(Acrocephalus scripaeus)
Menší než vrabec. Hnízdí v rákosinách rybníků, někdy i ve vrbových křovinách. Dovedně spletené hnízdo tvaru košíku zavěšuje mezi několik stébel rákosu. Živí se hmyzem.

Rákosník zpěvný

(Acrocephalus palustris)
Velmi podobný rákosníkovi obecnému, hnízdí v hustých porostech kopřiv na mokrých loukách, březích řek a rybníků ap.

Rákosník proužkovaný

(Acrocephalus schoenobaenus)
Menší než vrabec. Má výrazný bílý proužek nad okem a hnědá záda. Žije v rákosinách a křovinách na okrajích rybníků, kde je možné zaslechnout jeho zpěv i v noci. Hnízdo z mechu a trávy je nízko nad zemí uchyceno mezi rákosem nebo v křoví. Za potravu mu slouží hmyz.

Rákosník velký

(Acrocephalus arundinaceus)
Velký jako špaček. Hnízdí v porostech rákosu v rybničnatých oblastech. Drsný skřehotavý zpěv, často i v noci.

Cvrčilka říční

(Locustella fluviatilis)
Velikosti vrabce. Málo znatelné skvrny na hrudi. Žije a hnízdí v hustých porostech bylin a keřů v listnatých lesích a na březích potoků a rybníků. Ozývá se dlouhým dvojslabičným cvrčením.

Cvrčilka zelená

(Locustella naevia)
Menší než vrabec. Má skvrny na svrchní straně těla. Hnízdí na vlhkých loukách s keři, břehových porostech, v kopřivách ap. Zpívá jednotvárným vytrvalým cvrčením.

Cvrčilka slavíková

(Locustella luscinioides)
Menší než vrabec, beze skvrn. Žije v rákosinách, v bažinatých oblastech. Ozývá se jednotvárným cvrčením jako cvrčilka zelená, ale hlubším hlasem.

Sedmihlásek hajní

(Hippolaris icterina)
Dosahuje téměř velikosti vrabce. Je možné ho spatřit při výrazném a rozmanitém zpěvu, jak sedí na okraji koruny stromu. Žije v zahradách, parcích a světlých lesích. Hnízdo je umístěno v koruně stromu. Při jeho stavbě používá sedmihlásek březovou kůru. Živí se hlavně hmyzem.

Pěnice černohlavá

(Sylvia atricapilla)
Velká jako vrabec. Snadno rozpoznatelná od ostatních pěnic podle černého vršku hlavy. Samička má vršek hlavy hnědý. Žije v lesích s křovinným podrostem, parcích a zarostlých zahradách. Živí se hmyzem, bobulemi a ovocem.

Pěnice pokřovní

(Sylvia curruca)
Menší než vrabec. Žije v zahradách a v jehličnatém mlází. Většinou se zdržuje v hustém porostu. Hnízdo si staví nízko nad zemí v křoví. Živí se hmyzem a bobulemi.

Pěnice hnědokřídlá

(Sylvia communis)
Velikosti vrabce. Žije v křovinatých porostech na stráních, okrajích lesů ap. Zpívá občas i za letu.

Pěnice slavíková

(Sylvia borin)
Velká jako vrabec. Nenápadně šedohnědě zbarvená. Hnízdí v lesích, parcích a zahradách s křovinatým podrostem.

Pěnice vlašská

(Sylvia nisoria)
O málo větší než vrabec, výrazné žluté oči a příčné prožky na hrudi. Obývá sušší křovinaté stráně.

Budníček menší

(Phylloscopus collybita)
Drobný pták mnohem menší než vrabec. Snadno rozpoznatelný podle zpěvu (clip-clap-clip-clap). Hojně hnízdí v lesích od nížin do hor. Hnízdo si staví na zemi v husté trávě nebo nízko zad zení v křovinách. Živí se hmyzem.

Budníček větší

(Phylloscopus trochylus)
Vzhledem i velikostí podobný jako budníček menší (světlé nohy). Hnízdí v lesích, parcích, pobřežních porostech ap. Hlas podobný pěnkavě obecné.

Budníček lesní

(Phylloscopus sibilatrix)
Menší než vrabec, proti ostatním budníčkům výraznější žlutá barva na hrudi. Žije hlavně v listnatých lesích v nižších a středních polohách. Obvykle zpívá za pomalého třepotavého letu.

Králíček obecný

(Regulus regulus)
Náš nejmenší pták (9 cm). Žlutooranžové temeno hlavy není v přírodě snadno viditelné, protože je velmi pohyblivý. Hojně hnízdí v jehličnatých lesích, zdržuje se v korunách stromů, kde hledá potravu. Hluboké hnízdo z mechů a lišejníků zavěšuje na smrkové větvičky. Živí se hmyzem a pavouky.

Králíček ohnivý

(Regulus ignicapillus)
Od králíčka obecného se liší jen pestřejší kresbou na hlavě a načervenalým zbarvením na rameni. Obývá také koruny jehličnatých lesů, hnízdění, způsob života a potrava jsou také stejné jako u předešlého druhu.