Potápěči
Veslonozí
Brodiví
Vrubozobí
Krátkokřídlí
Bahňáci
Dlouhokřídlí
Dravci
Hrabaví
Měkkozobí
Kukačky
Sovy
Lelkové
Svišťouni
Srostloprstí
Šplhavci
Pěvci
Skřivanovití
Vlaštovkovití
Konipasovití
Brkoslavovití
Ťuhýkovití
Skorcovití
Střízlíkovití
Pěvuškovití
Pěnicovití
Lejskovití
Drozdovití
Timáliovití
Mlynaříkovití
Moudivláčkovití
Sýkorovití
Brhlíkovití
Šoupálkovití
Strnadovití
Pěnkavovití
Vrabcovití
Špačkovití
Žluvovití
Krkavcovití
|
Pěnkavovití
(Fringillidae)
Velká skupina drobných až středně velkých pěvců, vyznačující se kuželovitým zobákem, který jim slouží k loupání semen. U nás žijí: dlask, pěnkavy, zvonek, stehlík, čížek, čečetka, konopka, zvonohlík, hýlové a křivky.
(Fringilla coelebs)
Jeden z našich nejhojnějších ptáků. Velký jeko vrabec. Samice je zbarvena mémě nápadně než samec. Létá ve vlnovkách, často se zdržuje na zemi. Obývá lesy a zahrady i vysoko v horách. Hnízdo se staví v korunách stromů. Živí se semeny a hmyzem. Na podzim se vyskytuje i ve velkých hejnech na polích.
(Fringilla montifringilla)
Velká jako vrabec, ve svatebním šatě černá hlava a svrchní strana těla. Na našem území přezimuje a pravidelně tudy protahuje (jaro a podzim). Často v hejnech s pěnkavami obecnými, živí se bobulemi, semeny i bukvicemi.
(Coccothraustes coccothraustes)
Velký jako špaček s mohutnou hlavou a výrazným kuželovitým zobákem, který má přizpůsobený k louskání tvrdých pecek a semen. Žije ve světlých listnatých lesích, větších parcích a sadech. Hnízdo si staví v korunách listnatých stromů a vystýlá je zvířecími chlupy. Živí se jádry (např.: třešní, trnek, švestek, hrušek, jablek), bukvicemi, na jaře olupuje rašící pupeny a svá mláďata krmí i hmyzem.
(Carduelis chloris)
Velký jako vrabec s krátkým, silným zobákem. Hojně se vyskztuje v zahradách, parcích, na polích a loukách s křovinami a na okrajích lesů. Hnízdo si staví v houští křovin a jehličnanů. Živí se semeny a bobulemi. V zimě častý návštěvník krmítek, odkud zahání menší ptáky.
(Carduelis carduelis)
Pestře zbarvený pták menší než vrabec. Obývá otevřenou krajinu se stromy a keři, zahrady a sady. Hnízdo ze stébel a kořínků si staví v korunách stromů. Na podzim a v zimě tvoří hejna na úhorech, mezích a loukách s bodláky, ze kterých vybírá semena. Živí se i hmyzem.
(Carduelis spinus)
Drobný žlutozelený pták. Žije v lesích vyšších poloh. Mimo hnízdní období se vyskytuje v porostech olší a bříz, často ve velkých hejnech. Hnízdo si staví v korunách jehličnatých stromů. Živí se semeny smrku, olše a břízy, v létě také hmyzem.
(Carduelis flammea)
Menší než vrabec. Žije v listnatých lesích od nížin do hor. V mimohnízdní době v hejnech na břízách, olších i vyšších bylinách.
(Carduelis cannabina)
Menší než vrabec. Šedohnědě zbarvená, samci mají cihlově červenou barvu na čele a na prsou. Obývá otevřenou krajinu s kěři a skupinami stromů, okraje lesů, zahrady a parky. V mimohnízdním období se často zdržuje na úhorech a strništích. Hnízdo si staví v živých plotech a smrkovém mlází nízko nad zemí. Živí se semeny.
(Serinus serinus)
Menší než vrabec. Šedožlutý pták s krátkým kuželovitým zobákem. Samec má jasně žlutou hruď. Ozývá se švitořivým zpěvem za letu nebo na drátech a vrcholcích stromů. Žije poblíž lidských obydlí v zahradách, parcích a na okrajích lesů. Hnízdo si staví na stromech. Živí se drobnými semeny.
(Loxia curvirostra)
O málo větší než vrabec. Má překřížený zobák, který jí umožňuje vybírání semen ze smrkových šišek. Hnízdí ve smrkových lesích ve vyšších polohách, objevuje se i v nížinách, podle úrody šišek. Hnízdo je hluboké a má silné stěny, protože křivky hnízdí brzy na jaře nebo i v zimě.
(Pyrrhula pyrrhula)
Větší než vrabec. Má krátký, silný zobák a velkou hlavu. Samice je méně nápadně zbarvena než samec. Běžný pták jehličnatých lesů od nížin do hor. Žije i v zahradách a parcích. Hnízdo si staví v korunách stromů nebo v keřích. Na podzim a v zimě tvoří malá hejna a potuluje se krajem. Živí se semeny dřevin a bylin.
(Capodacus erythrinus)
Velikosti vrabce. Hnízdí v křovinách od nížin do hor (pobřežní porosty, kleč).
|