Naši ptáci - home www.mujweb.cz/www/ptaci

Vít Liška  
v_liska@post.cz  

  Home     Atlas     Rejstřík     Ptačí rok     Jak je rozeznat     Archiv     Rady     Odkazy  
Atlas:   | Rejstřík | Ptačí řády | Klíč 1 (velikost, prostředí) | Klíč 2 (význačné znaky) | Siluety | Hnízda |
  • Potápěči
  • Veslonozí
  • Brodiví
  • Vrubozobí
  • Krátkokřídlí
  • Bahňáci
  • Dlouhokřídlí
  • Dravci
  • Hrabaví
  • Měkkozobí
  • Kukačky
  • Sovy
  • Lelkové
  • Svišťouni
  • Srostloprstí
  • Šplhavci
  • Pěvci
  • Skřivanovití
  • Vlaštovkovití
  • Konipasovití
  • Brkoslavovití
  • Ťuhýkovití
  • Skorcovití
  • Střízlíkovití
  • Pěvuškovití
  • Pěnicovití
  • Lejskovití
  • Drozdovití
  • Timáliovití
  • Mlynaříkovití
  • Moudivláčkovití
  • Sýkorovití
  • Brhlíkovití
  • Šoupálkovití
  • Strnadovití
  • Pěnkavovití
  • Vrabcovití
  • Špačkovití
  • Žluvovití
  • Krkavcovití
  • Pěnkavovití

    (Fringillidae)

    Velká skupina drobných až středně velkých pěvců, vyznačující se kuželovitým zobákem, který jim slouží k loupání semen. U nás žijí: dlask, pěnkavy, zvonek, stehlík, čížek, čečetka, konopka, zvonohlík, hýlové a křivky.

    Pěnkava obecná

    (Fringilla coelebs)
    Jeden z našich nejhojnějších ptáků. Velký jeko vrabec. Samice je zbarvena mémě nápadně než samec. Létá ve vlnovkách, často se zdržuje na zemi. Obývá lesy a zahrady i vysoko v horách. Hnízdo se staví v korunách stromů. Živí se semeny a hmyzem. Na podzim se vyskytuje i ve velkých hejnech na polích.

    Pěnkava jikavec

    (Fringilla montifringilla)
    Velká jako vrabec, ve svatebním šatě černá hlava a svrchní strana těla. Na našem území přezimuje a pravidelně tudy protahuje (jaro a podzim). Často v hejnech s pěnkavami obecnými, živí se bobulemi, semeny i bukvicemi.

    Dlask tlustozobý

    (Coccothraustes coccothraustes)
    Velký jako špaček s mohutnou hlavou a výrazným kuželovitým zobákem, který má přizpůsobený k louskání tvrdých pecek a semen. Žije ve světlých listnatých lesích, větších parcích a sadech. Hnízdo si staví v korunách listnatých stromů a vystýlá je zvířecími chlupy. Živí se jádry (např.: třešní, trnek, švestek, hrušek, jablek), bukvicemi, na jaře olupuje rašící pupeny a svá mláďata krmí i hmyzem.

    Zvonek zelený

    (Carduelis chloris)
    Velký jako vrabec s krátkým, silným zobákem. Hojně se vyskztuje v zahradách, parcích, na polích a loukách s křovinami a na okrajích lesů. Hnízdo si staví v houští křovin a jehličnanů. Živí se semeny a bobulemi. V zimě častý návštěvník krmítek, odkud zahání menší ptáky.

    Stehlík obecný

    (Carduelis carduelis)
    Pestře zbarvený pták menší než vrabec. Obývá otevřenou krajinu se stromy a keři, zahrady a sady. Hnízdo ze stébel a kořínků si staví v korunách stromů. Na podzim a v zimě tvoří hejna na úhorech, mezích a loukách s bodláky, ze kterých vybírá semena. Živí se i hmyzem.

    Čížek lesní

    (Carduelis spinus)
    Drobný žlutozelený pták. Žije v lesích vyšších poloh. Mimo hnízdní období se vyskytuje v porostech olší a bříz, často ve velkých hejnech. Hnízdo si staví v korunách jehličnatých stromů. Živí se semeny smrku, olše a břízy, v létě také hmyzem.

    Čečetka zimní

    (Carduelis flammea)
    Menší než vrabec. Žije v listnatých lesích od nížin do hor. V mimohnízdní době v hejnech na břízách, olších i vyšších bylinách.

    Konopka obecná

    (Carduelis cannabina)
    Menší než vrabec. Šedohnědě zbarvená, samci mají cihlově červenou barvu na čele a na prsou. Obývá otevřenou krajinu s kěři a skupinami stromů, okraje lesů, zahrady a parky. V mimohnízdním období se často zdržuje na úhorech a strništích. Hnízdo si staví v živých plotech a smrkovém mlází nízko nad zemí. Živí se semeny.

    Zvonohlík zahradní

    (Serinus serinus)
    Menší než vrabec. Šedožlutý pták s krátkým kuželovitým zobákem. Samec má jasně žlutou hruď. Ozývá se švitořivým zpěvem za letu nebo na drátech a vrcholcích stromů. Žije poblíž lidských obydlí v zahradách, parcích a na okrajích lesů. Hnízdo si staví na stromech. Živí se drobnými semeny.

    Křivka obecná

    (Loxia curvirostra)
    O málo větší než vrabec. Má překřížený zobák, který jí umožňuje vybírání semen ze smrkových šišek. Hnízdí ve smrkových lesích ve vyšších polohách, objevuje se i v nížinách, podle úrody šišek. Hnízdo je hluboké a má silné stěny, protože křivky hnízdí brzy na jaře nebo i v zimě.

    Hýl obecný

    (Pyrrhula pyrrhula)
    Větší než vrabec. Má krátký, silný zobák a velkou hlavu. Samice je méně nápadně zbarvena než samec. Běžný pták jehličnatých lesů od nížin do hor. Žije i v zahradách a parcích. Hnízdo si staví v korunách stromů nebo v keřích. Na podzim a v zimě tvoří malá hejna a potuluje se krajem. Živí se semeny dřevin a bylin.

    Hýl rudý

    (Capodacus erythrinus)
    Velikosti vrabce. Hnízdí v křovinách od nížin do hor (pobřežní porosty, kleč).