Potápěči
Veslonozí
Brodiví
Vrubozobí
Krátkokřídlí
Bahňáci
Dlouhokřídlí
Dravci
Hrabaví
Měkkozobí
Kukačky
Sovy
Lelkové
Svišťouni
Srostloprstí
Šplhavci
Pěvci
Skřivanovití
Vlaštovkovití
Konipasovití
Brkoslavovití
Ťuhýkovití
Skorcovití
Střízlíkovití
Pěvuškovití
Pěnicovití
Lejskovití
Drozdovití
Timáliovití
Mlynaříkovití
Moudivláčkovití
Sýkorovití
Brhlíkovití
Šoupálkovití
Strnadovití
Pěnkavovití
Vrabcovití
Špačkovití
Žluvovití
Krkavcovití
|
Vrubozobí
(Anseriformes)
Kachny, husy a labutě.Žijí u vody a zdržují se většinou na hladině. Živí se živočišnou i rostlinnou potravou, některé druhy se za potravou potápí. Hnízdí na zemi, v rákosí nebo v dutinách stromů.
(Cygnus olor)
Dříve chována jako okrasný pták v zámeckých parcích, dnes hnízdí polodivoce na rybnících. Hnízdo staví na ostrůvcích nebo na okraji rákosin. Mimo hnízdění se často potuluje po okolí. Silné údery křídel vydávají v letu daleko slyšitelné zvuky. Na zimu se labutě shlukují na nezamrzlých vodách.
(Cygnus cygnus)
Od labutě velké se liší žlutým zobákem a rovným krkem. U nás nepravidelně v malém množství zimuje.
(Anser anser)
Velká jako husa domácí, má mohutný oranžově čevený zobák. Za letu se hejno řadí do tvaru písmene V. Žije v koloniích, hnízdí u nás řídce na klidných rybnících.Živí se rostlinnou potravou, hlavně trávou.
(Anas platyrhynchos)
Naše nejběžnější kachna. Kačer je větší a barevnější. Hnízdí u rybníků, potoků, někdy i daleko od vody v lese nebo v parku. Někteří ptáci odlétají na jih, jiní přezimují v hejnech na řekách uvnitř měst.
(Anas strepera)
O málo menší než kachna divoká. Poznávacím znakem je bílé zrcátko. Hnízdí na stojatých vodách s bohatou vegetací. Živí se převážně rostlinnou potravou.
(Anas crecca)
Drobná kachna. Dobře létá a obratně se pohybuje i po zemi. Hnízdí v pobřežní vegetaci v bažinatých a rybničnatých oblastech. Živí se semeny i vodními živočichy.
(Anas querquedula)
Velikostí a způsobem života je podobná čírce obecné.
(Aythya fuligula)
Menší než kachna divoká. Kačer nápadně černobílý s tenkou chocholkou na hlavě. Za potravou se potápí. Běžně hnízdí na rybnících. Přezimuje ve Středomoří nebo na nezamrzlých řekách.
(Aythya ferina)
O málo menší než kachna divoká. Kačer má nápadnou, rezavě hnědou hlavu. Hnízdí vždy u vody v pobřežních porostech a na ostrůvcích. Živí se vodními rostlinami a živočichy.
(Anas clypeata)
Jen o málo menší než kachna divoká s výrazným zobákem. Řídce hnízdí na rybnících i jiných stojatých vodách. Hnízdo si staví v pobřežní vegetaci a na okolních loukách. Živí se rostlinami a drobnými živočichy.
(Anas acuta)
Velká asi jako kachna divoká s celkově štíhlejším tělem. Naším územím pravidelně protahuje a výjimečně zde i hnízdí.
(Anas penelope)
Menší než kachna divoká. Pravidelně na jaře a na podzim protahuje přes naše území.
(Netta rufina)
Velikosti kachny divoké. Kačer má ve svatebním šatě červený zobák a výrazně zbarvenou velkou hlavu. Řídce hnízdí v malých počtech na mělkých rybnících s bohatou vegetací. Živí se rostlinnou potravou.
(Bucephala clangula)
Menší kachna, výrazná je její hranatá hlava a bílá skvrna pod okem, kterou má kačer ve svatebním šatě. U nás místy žije na rybnících. Hnízdo si staví v dutinách stromů, často i několik metrů nad zemí. Živí se převážně larvami a měkýši.
(Mergus merganser)
Štíhlý, o něco větší než kachna divoká. Na hladině typický svým hlubokým ponorem. Hnízdí v dutinách stromů.
(Mergus albellus)
Menší než kachna divoká. V malém počtu na tahu a v zimě.
|