Vít Liška  
v_liska@post.cz  

Léto 21. června 2001- Stěhování čápů 21. 6. odpoledne proběhlo ve Stonařově po předběžné přípravě stěhování čapího hnízda. Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny v Havlíčkově Brodě za pomoci vysokozdvižné plošiny sundali čtyři mláďata ze starého hnízda. Jedno mládě bylo oslabené a výrazně menší než ostatní s malou nadějí na přežití. Proto bylo odvezeno do záchranné stanice v Pavlově u Ledče n. Sázavou. Tři mladí čápi byli po okroužkování přeneseni na připravené náhradní hnízdo. Celá akce byla doprovázena zájmem místních občanů, zástupců regionálního tisku i České televize. Potom již nastalo netrpělivé čekání na to, jak budou reagovat rodiče mláďat. Při večerní kontrole nevypadala situace příliš nadějně. Staří čápi se zdržovali na původním hnízdě, o své potomky nejevili zájem a navíc začalo pršet. Obavy o mláďata trvaly celou noc. Při další kontrole brzy ráno, kdy naštěstí vytrvalý déšť ustal se nám ulevilo. Mláďata na novém hnízdě právě polykala snídani za přítomnosti obou rodičů. V průběhu dne probíhal život čapí rodiny normálně a vše nasvědčuje tomu, že tak bude i nadále. 25. června 2007 - Rehek zahradní Rehci hnízdili věrni svému jménu v budce na školní zahradě. Přečkali v pohodě hemžení dětí, vyvedli mladé a v těchto dnech je ještě krmí mino hnízdo. Fotky sice nejsou profesionální, ale přesto se mi povedly o něco lepší než obvykle a stojí za to si je zvětšit. Sameček je totiž jeden z nejhezčích ptáků u nás. >>> rehek 1, >>> rehek 2 , >>> rehek 3 8. července 2002 - Počítání ťuhýků Při letním putování v okolí Dačic jsme na polní cestě mezi lány obilí začali počítat ťuhýky obecné. Asi na 1,5 km úvozové cesty s roztroušenými převážně trnkovými keři jsme zaznamenali 5 párů. Nebylo to příliš obtížné, protože ťuhýci, jak je pro ně typické, většinou posedávali na vrcholcích keřů a silnějších bylin a byli tedy dobře viditelní. Při vyrušení odlétali postupně dále po cestě a potom se obloukem vraceli na původní místo (ke hnízdu s mláďaty). 15. července 2003 - V horách Počátkem července jsme navštívili Králický Sněžník. I když šlo hlavně o turistiku, ani ornitologie se nedala úplně pominout. V hlubokých údolích potoků byli běžní konipasi horští, zato skorce vodního jsem zahlédl až po šesti kilometrech chůze. Na svazích ve vzrostlém smrkovém lese s občasnými buky byl mimo jiné vidět hýl obecný, datel černý, často se hlasitým zpěvem ozýval střízlík obecný: hlas, mp3, 88 kb. Několikrát jsme zahlédli čápa černého, jak při kroužení nad údolím, tak i lovícího v potoce. Kos horský s bílou náprsenkou se ozval jen jednou. Na horní hranici lesa se objevil ořešník kropenatý a s pokřikem přeletělo hejno křivek obecných. Ještě výše poletovali v hojném počtu lindušky horské a nad hlavami se nám občas mihla skupinka rorýsů obecných. 27. července 2002 - Kvakoš noční S tímto tajemným obyvatelem zarostlých břehů bažin, rybníčků a řek jsem se několikrát setkal při návštěvách Třeboňska. Poprvé náhodou na větvích těsně nad vodou při prohlížení protějšího břehu rybníka dalekohledem, jindy u výpustě Horusického rybníka za jízdy na kole, ale i pár metrů od hostince ve Vlkově, kde seděla u břehu rybníka tři odrostlá mláďata (hnědá se světlými skvrnami). Jak název napovídá, jsou kvakoši aktivnější za soumraku, kdy se při přeletu ozývají hlasitým "kuak". 3. srpna 2004 - Posečené louky Čerstvě posečené louky v okolí jsem využil hlavně ke kontrole počtů hnízdících párů ťuhýka obecného, toto prostředí však využívá jako zdroj potravy i mnoho dalších ptačích druhů. Ťuhýci obecní lovili hmyz z nižších keřů na mezích, zato dva ťuhýci šedí vyhlíželi potravu (větší hmyz a hraboše) z drátů el. vedení. Také kukačka obecná odtud slétala k zemi, a protože bylo místo výhodné, vracela se stále zpět (tentokrát jsem ji pozoroval v hnědém zabarvení). Na zemi se zdržovalo menší hejno čejek chocholatých ,zatím také menší množství drozdů kvíčal (velká hejna přiletí ze severu až na podzim), zahlédl jsem i koroptev polní (ta je zde už bohužel poměrně vzácná). "Ze vzduchu" lovili především dravci. Káně lesní, poštolka obecná a z nízkého letu pár metrů nad zemí i moták lužní (někde tu letos hnízdil) a motáci pochopi (rodina se dvěma odrostlými mláďaty). 7. srpna 2007 - Žluna a žluva Při toulkách po Bílých Karpatech jsme oba dva druhy (žlunu zelenou a žluvu hajní) zastihli na jednom místě v neobvyklém počtu. Nějak se jim zalíbilo ve Vyškovci u Starého Hrozenkova. >>> foto Nejprve jsme zaslechli typický "chechot" žluny >>> zluna_zelena.mp3, pak i flétnovitý hlas žluvy >>> zluva_hajni.mp3. Mládí i dospělí ptáci se drželi v blízkosti vysokého jasanu a dohromady jich mohlo být kolem dvaceti (žluvy měly převahu). Na focení to moc nebylo, ale o kus dál se jedna madá žluna přece jen obětovala a sedla na silničku. 8. srpna 2004 - Les plný střízlíků Když jsem nedávno procházel smrkovým lesem na Vysočině, byli střízlíci obecní nejběžnějšími ptáky, které jsem zaznamenal. Narazil jsem postupně na 4 rodinky s odrostlými mláďaty. Drobní ptáčci se zdržovali nízko nad zemí v hromadách větví nebo v hustém porostu a většinou mi hlasitým pokřikem dávali najevo, že jim moje přítomnost vadí. O fotografování jsem ani moc neuvažoval, protože střízlíci chvilku na místě neposeděli. Až poslední rodinka byla klidnější a ve smrkovém mlází jsem se k nim mohl přiblížit na pár metrů. strizlik.mp3 20. srpna 2005 - V Tatrách Do Vysokých Tater jsme se vydali především za "pěší turistikou". Běžní zástupci ptáků v této o blasti se však nedali pominout. Nejnápadnější byli asi ořešníci kropenatí, kteří se živili semeny šišek borovice limby a stále se hlasitě ozývali hlasem podobným sojce. Ve smrkových lesích (bohužel je jich tu po loňské vichřici mnohem méně) se zdržovalo množství křivek obecných. Kolem 2000 m.n.m. pod Kriváněm jsme zahlédli rehky domácí, bělořita šedého, lovila zde poštolka obecná a poletovalo 12 krkavců. První lindušky horské jsem uviděl až při sestupu na sjezdovce pod Soliskem. Za nejzajímavějším ptačím druhem nebylo nakonec třeba nikam daleko chodit. Kousek od Štrbského plesa pár metrů od cesty jsme zahlédli dva datlíky tříprsté (u nás vzácné obyvatele horských lesů). Na suchém smrku porostlém lišejníkem byli docela dobře maskovaní a prozradil je hlavně nenápadný hlas a žlutá čepička. 24. srpna 2003 - Oravská přehrada Během rodinné dovolené jsme na nějaký čas pobývali v okolí Oravské přehrady na Slovensku. Předem jsem netušil o jak význačné území se jedná z hlediska počtu druhů (nejen ptačích). Přečtení informační tabule na břehu, kde stálo, že zde bylo zaznamenáno 92 ptačích druhů spjatých s vodou, mě donutilo tasit dalekohled. Nebylo možné abych alespoň něco neviděl. Nejsnadněji pozorovatelné byly druhy racek bělohlavý a rybák obecný. Posedávali na kůlech trčících z vody a pomalu se po hladině přibližující šlapadlo je nevyvádělo z míry. Loďka nebo šlapadlo je vůbec výborný prostředek k pozorování (krom focení), protože se ptáci nějak méně bojí, než když se někdo blíží po břehu. Břehy a při nižším stavu vody odkryté bahnité dno ovšem umožňuje pobyt vícero druhům bahňáků. Husté křoviny pak dovolí přiblížit se pozorovateli tak blízko, že vidí každý detail zbarvení. Zaznamenal jsem více druhů, ale z nedostatku znalostí jsem určil jen relativně běžné vodouše bahenní a vodouše kropenaté. Okolí je známo výskytem orla křiklavého, kterého jsme měli to štěstí pozorovat vcelku z velké blízkosti. Seděl na soustavě dřev pro sušení sena a nejevil přílišné rozpaky na blížícími se objektivy. V sedě ho určit bych si netroufl, ale on se dobrovolně ukázal ze všech stran kroužením nad našimi hlavami ve výšce maximálně 20 metrů. Člověk nemusí ani příliš cestovat a dostane se od přehrady do kopců, kterým dominuje Babí hora (1722m). Cestou nahoru se prochází straým smrkovým lesem, kde se rozléhá hlas ořešníků kropenatých, pokřik krkavců a nebo například jestřábů. V ještě větší výšce, v pásmu kleče a výš je množství pěvušek podhorních. Jižně od přehrady, ve výšce něco přez 1000 m, jsme v podvečer postavili stany. Několik metrů od stanu byl smrk, na němž se k našemu údivu objevil, nebo tam snad dokonce celou dobu seděl: kulíšek nejmenší. Vyplašilo ho, že jme náhodou procházeli asi v metrové vzdálenosti. To na něj bylo příliš, vykvikl a poodletěl na vedlejší strom, díval se na nás a kroutil hlavou jako orientální tanečnice. Když už měl našeho nadšení nad hlavu, odletěl úplně. Za půl hodiny, během které stačila nastat téměř tma, se opět zničehonic objevil, přeletěl těsně kolem nás a usadil se na svůj oblíbený smrk. J. Stančo 28. srpna 2004 - Lejsek šedý Odpoledne jsme se vydali na procházku podél ovocných zahrad. Mezi stromy shánělo svým typickým způsobem potravu několik lejsků šedých. Posedávali na plotech, sloupcích a suchých větvích a lovili hmyz buď na posečeném trávníku nebo za ním vylétali vzhůru. Stačilo mi klidně stát pár minut u plotu a lejsci se přiblížili na přijatelnou vzdálenost pro focení. (Vlevo dospělý pták, vpravo již samostatné, ale ještě úpně nevybarvené mládě.) 7. září 2001 - Krutihlav S tímto neobvyklým a ne příliš známým ptákem jsem se zatím setkal jen několikrát. Poprvé, když jsem zaslechl jeho hlas ve starých ovocných zahradách, při dalším setkání jsem si náhodou povšiml podivného pahýlu větve, který se pohnul. Koncem letošního léta se mě krutihlav pokusil oklamat jinak. Na louce řídce porostlé nízkými smrčky jsem pozoroval ťuhýky obecné, kteří seděli na jejich vršcích. Bez rozmýšlení zaznamenávám samečka, samičku a jedno mládě. Teprve při pozornějším pohledu se mi mladý ťuhýk zdál jaksi podivný a za okamžik jsem si uvědomil, že vidím krutihlava. 9. září 2007 - Krutihlav obecný Při kroužkování ve Vlčnově na okraji Bílých Karpat se nám podařilo odchytit i nejlegračnějšího zástupce našich ptáků, z čeledi datlovitých - Krutihlava. Tento pták o něco větší než vrabec, předvádí při chycení neuvěřitelné kreace, kvůli kterým dostal i své jméno. Krutihlav se živí převážně mravenci a jeho kuklami. Je tažný a na zimu odlétá do tropické Afriky severně od rovníku. >>> krutihlav, >>>krutihlav 1 , >>> krutihlav 2 , >>> krutihlav 3 Zbyšek Karafiát 12. září 2004 - Poslední ťuhýci Ještě začátkem září můžeme pozorovat ťuhýky obecné. Nemůžete si jich nevšimnout, protože sedají na vršcích keřů a silnějších bylin, sloupcích, plotech ap. Posledního jsem v různých letech vídal koncem srpna, ale i začátkem října. Odrostlé letošní mládě na fotce, které se již jako jediné zdržuje v okolí hnízda pravděpodobně odletí za několik dní. 11. září 2005 - Znovu kolibříci Jako každý podzim (i když méně než v minulých letech) se ke mě dostávají dotazy na možný výskyt kolibříků u nás. Vždy někoho poplete setkání s denním lišajem dlouhozobkou svízelovou, která poletuje nad květy (často muškáty za oknem) a dlouhým sosákem saje nektar. 14. září 2002 - Stehlíci Již koncem léta se tito drobní ptáci sdružují a v různě velkých hejnech se potulují po krajině. Většinou jsem je zaznamenal v počtu 5 - 20, ale setkal jsem se i s hejnem asi 250 -ti stehlíků. Často je můžeme pozorovat na loukách, úhorech, podél cest ap. na porostech bodláků a lopuchů. 14. září 2004 - Nad vodní hladinou Tentokrát jsem navštívil rybníky jižně od Telče. Na hladině plavaly labutě, lysky, poláci chocholačky, asi 20 kormoránů a větší množství březňaček. Nad okolními loukami lovili motáci pochopi a právě při jejich sledování se mi v "dalekohledu" mihl drobný dravec velikosti poštolky. Létal o něco výše než motáci a občas rychle změnil směr. Byl to ostříž lesní při lovu hmyzu. (Loví i drobné ptáky, např. vlaštovky.) I za letu se dá rozeznat tmavý "vous" na tváři a rezavá barva na spodní straně hrudi. Ostříži jsou stěhovaví a u nás je můžeme vidět přibližně do konce září.